|
|
Natural Interest Rate: Is 2% CPI Inflation Still the Right Target?
Scheerová, Lucie ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Práce odhaduje přirozenou úrokovou míru podle semi-strukturálního modelu Laubacha a Williamse za pomoci Kalmanova filtru a metody Maximální Věrohodnosti, a jako první aplikuje tento model pro česká data. Výsledky naznačují významný pokles přirozené úrokové míry v posledním desetiletí, což představuje další důkaz ke známé hypotéze, že došlo ke změně strukturálních faktorů ekonomik v mnoha zemích po globální finanční krizi. Práce je přínosná v tom, že reprezentuje odrazový můstek pro budoucí výzkum. Dochází k závěru, že základní verze modelu Laubacha a Williamse není optimální pro českou ekonomiku, a navrhuje možné úpravy, které by lépe re- flektovaly česká specifika. V práci se diskutují a analyzují zdroje problémů s odha- dem, především riziko singularity a specifikace modelu. Následně, z důvodu nízké signifikance odhadnutých hodnot v kombinaci s nejistou mírou přínosů a nákladů v případě změny monetární politiky, je navrženo ponechat současný režim i dvoupro- centní inflační cíl. Klasifikace JEL C32, E43, E52, O40 Klíčová slova přirozená reálná úroková míra, inflační cíl, měření inflace, monetární politika, Kalmanův filtr, růst potenciálního produktu E-mail autora lucie.scheer@gmail.com E-mail vedoucího práce tomas.holub@fsv.cuni.cz vi
|
|
|
Proč centrální banky cílují pozitivní a nikoliv nulovou inflaci?
Horák, Petr ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá důvody toho, proč centrální banky stanovují inflační cíl kladný a nikoliv nulový. Centrální banka má pro to tři hlavní důvody. Jeden plyne z nepřesného měření inflace indexem CPI, který inflaci nadhodnocuje. Toto nadhodnocení je odhadováno v různé, nicméně podstatné výši. Dalším důvodem kladné inflace může být asymetrická nominální mzdová strnulost. Na existenci mzdové strnulosti nepanuje shoda a i její případný vliv na optimální inflační cíl je velmi omezený. Posledním hlavním důvodem je obava z dosažení nulové spodní meze nominálních úrokových sazeb, a tedy nemožnost stimulace ekonomiky prostřednictvím snížení úrokových sazeb. Centrální banky mají ale i další méně konvenční nástroje měnové politiky, a proto i obavy z dosažení spodní meze nominálních úrokových sazeb mohou být přehnané. Výsledkem ekonomických modelů pro určení optimální inflace je inflace v rozmezí od záporné až po nevýznamně kladnou, tedy znatelně nižší, než je obvyklá výše inflačního cíle.
|
host ::
RSS.